Stará a nová technika ukrajinské armády se jen těžko slučuje. Podle vojenského analytika Jaroslav Štefce se ukazuje poddimenzovanost této armády, kterou můžeme vidět i v Čechách. „Tahle válka povede k radikální změně bezpečnostního paradigmatu Evropy a dojde k novým závodům ve zbrojení, přezbrojování armád,“ řekl mimo jiné. V místech, kde skutečně dochází ke ztrátám na životech, by ocenil koordinovanější humanitární pomoc a pro prchající Ukrajince dobře vybavené tábory blízko hranic.

Pro ParlamentníListy.cz podrobně rozebral užívané zbraně na ukrajinském území a vybavení obou armád. Použili podle něj Rusové takzvané termobarické bomby? „Rusko disponuje pumami – stejně jako Spojené státy americké – shazovanými z letadel s koncovým navedením. Co vím, že mají Rusové k dispozici, je termobarická puma o výbušném ekvivalentu přibližně čtvrt kilotuny trinitrotoluenu, což je prakticky jaderná puma malé ráže. A tato puma je schopna obrovské devastace, jak prostorové, tak z hlediska živé síly a objektů všeho možného. Osobně si nemyslím, že by ji použili na Ukrajině, a pokud vím, dosud nepoužili ani systém TOS–1 – jinak řečeno sluneční paprsek, který používá termobarické náboje proti lehké obrněné technice a živé síle,“ vysvětlil Jaroslav Štefec.

Redakci popsal, v čem spočívá nebezpečnost termobarických raket, které byly použity i v Afghánistánu. Výbuch nastane až po mixu výbušniny s kyslíkem. První nálož rozmetá kapalinu, která vytvoří mikročástice – kapénky, co se rozptýlí ve vzduchu. A sekundární nálož vybuchne a zapálí tuto směs podobně, jako bývají výbuchy uhelného prachu v dolech nebo dříve ve mlýnech, kde se muselo dobře větrat, aby nedošlo k prostorovému zahoření. Bomba zabíjí vlnou a na následně na poměrně velkém prostranství vyhoří všechen kyslík. Ti, kdo by přežili výbuch, se nakonec udusí. Podotkl také, že zbraň je vhodná pro použití tam, kde je nepřítel zakopaný v opevněních. Podle něj ale nic nenasvědčuje tomu, že by tyto bomby Rusové použili proti Ukrajině. Následky obří exploze mohou mít na svědomí i zbraně jiné – jako jsou rakety s plochou dráhou letu. Použití nelidských zbraní Ruskem bude navíc vyšetřovat Mezinárodní trestní soud v Haagu.

A jak dobře je vybavená ukrajinská armáda? Je známo, že v Evropě je druhou největší armádou – po té ruské. Početnost ale prý nehraje tak velkou roli, podstatnější je právě vybavení a technika. „Ukrajinská armáda není komplexně cvičena jako celek. Není to armáda ve smyslu jako ta ruská, turecká nebo americká. Formálně má Ukrajina námořnictvo, letectvo a pozemní síly, ale pro srovnání: Ukrajinská armáda má pro zhruba 255 tisíc vojáků a 900 tisíc dobrovolníků pouze čtyřikrát větší rozpočet, než armáda České republiky. Je vybavená zastaralou technikou ze Sovětského svazu a kombinovaná s novou technikou posledních let,“ řekl Štefec.

Západní státy posílají Ukrajincům různé zbraně a vybavení, problém však může nastat, pokud vojáci neumějí s technikou dobře zacházet. Často nejsou na moderní stoje vycvičení. „Nemají vytvořený integrovaný systém nové a staré techniky, nemají vypracovanou strategii a ukrajinská armáda je velmi slabá. Ruské armádě, pokud by se rozhodla dobít celou Ukrajinu, nejsou schopni vzdorovat,“ varoval vojenský odborník. Bojovat a organizovat konkrétní vojenské celky bez výzbroje, výstroje a komunikace může být další problém. Rusové totiž zničili spojovací uzly infrastruktury, informační systémy a některé části armády u Doněcka a Krymu jsou prý odříznuty a je velmi složité, aby spolu navzájem komunikovaly. O to složitější by mohlo být k nim dostat zásilky zbraní, ke kterým se připojuje i Česká republika.

Slučitelnost starých a nových zbraní je dle Štefce relativně špatná. Například zastaralá tanková výzbroj má velkou spotřebu – většinou se jedná o tanky T–64, T–72 a T–80 z bývalého Sovětského svazu. Modernějších tanků T–84, které už pocházejí z ukrajinské výroby, má tamní armáda jen málo právě kvůli nedostatku financí. Navíc na moderní západní techniku mají speciální výcvik jen zvláštní prapory v Doněcku a Luhansku. Ty jsou prý vybaveny celkem dobře a mají i solidní logistické zajištění. „Pak je zbytek ukrajinské armády, která živoří, jako tomu bylo do značné míry tady. Elitní jednotky do Afghánistánu, Bali a dalších zemí byly vybaveny kvalitním materiálem a výzbrojí, zatímco česká armáda byla těžce poddimenzována technologicky, ale i finančně a personálně. Není schopná splnit požadavky a bránit český stát a na Ukrajině je to velmi podobné,“ řekl Jaroslav Štefec.

Řadu otazníků také vyvolalo písmeno Z, kterým byly označeny nejen ruské tanky, ale i další technika. Kromě toho se jinde objevují bílé nebo červené trojúhelníky či modré a bílé kruhy. Co písmeno a další znaky mohou znamenat? „Jde o rozlišení konkrétních jednotek. Jsou udělané tak, aby byly na první pohled odlišitelné od ukrajinské techniky. V terénu a přítmí těžko rozpoznáte, zda jde o tank T–80, T–84 nebo T–90. Všechno jsou stroje s nízkým profilem a dokážou se dobře schovat v terénu. Z mých zkušeností v armádě jsme také pro různé jednotky používali různá označení, abychom věděli, kde jsou, odkud jsou a abychom je rychle rozpoznali od nepřítele,“ vysvětlil bývalý voják. Zároveň pevně doufá, že nikoho nenapadne užívat útočné drony. Rusové prý zlikvidovali zhruba 70 kusů, které dodalo Turecko.

Štefec dále řekl, že z jeho pohledu už přestaly platit mezinárodní smlouvy a dohody nejen ze strany Ruska. „Nemluvě o Chartě OSN, kde se hovoří o nevyvážení zbraní do míst konfliktů. Daleko účinnější by bylo vytvořit politický tlak na obě strany, aby přestaly bojovat a zasedli k vyjednávacímu stolu. Tím, že Spojené státy a Evropská unie nasadily další sankce proti Rusku, utvrzují Rusko v názoru, že je otloukánkem. Na druhou stranu je otázka, zda nakonec nebudou chybět zbraně nám. A kdo je zaplatí? Tahle válka povede k radikální změně bezpečnostního paradigmatu Evropy a dojde k novým závodům ve zbrojení přezbrojování armád,“ sdělil. Dodal rovněž, že žádné násilí nepodporuje a nejzásadnější a v první řadě je nyní pomoc humanitární pro ženy a děti, kteří se snaží z východní části Ukrajiny dostat do západní části Evropy a Evropské unie.

Za rozumné řešení by považoval místo rozptylování uprchlíků po Evropě zřízení velkých, záchytných a dobře vybavených táborů, a to na západní Ukrajině nebo bezprostředně za hranicemi. „To umíme. Umíme vytvářet vojenské tábory pro tisíce lidí, máme kontejnerové systémy, které lze rozvinout a použít, a kde je i lékařské vybavení a podobně.“ Jaroslav Štefec také popsal, jak vyčlenil oblečení, které putuje na Ukrajinu a věnoval i peníze na pomoc maminkám s dětmi, které za situaci nemohou. Současně však označil humanitární pomoc ze strany Evropské unie jako nekoordinovanou, takže ne vždy směřuje k přímé pomoci. Komplikovat ji může také poničená infrastruktura.

K informacím o bojích na Ukrajině Štefec upozornil, že nemusejí být kompletní. Ruská strana sice vydává oficiální prohlášení, ale z nich se veřejnost o vojenské situaci reálně příliš nedozví. Spíše to, jaké jsou cíle a co Ruská armáda zamýšlí v rámci operací. „Ale není tam nic o tom, že by v současné době měla ruská armáda postupovat do nitra Ukrajiny. Informace máme tedy především z ukrajinské strany,“ uvedl Štefec. Domnívá se však, že většinu úkolů, které Rusové do této doby měli, splnili.

Ze zahraničních serverů, které sleduje, prý shodně vyplývá, že ruská armáda většinou udržuje dosažené pozice a ukrajinský odpor byl velmi tuhý. Nejtvrdší odpor panoval v Doněcku a Luhansku, kde proběhly tvrdé boje. Vojenský analytik také podotkl, že skutečně dochází k velkým ztrátám na životech. Přesto by byl opatrný s účastí českých mužů ve válce. Premiér Petr Fiala (ODS) a prezident Miloše Zeman se shodli, že dobrovolníky nečeká trestní stíhání. Má to prý ale háček: „Lidé ve válečném opojení – i bývalí vojáci, kteří prošli Afghánistánem, by mohli narazit na něco, co bude zásadně odlišné od dosavadních zkušeností,“ upozornil Štefec. Pokec24.cz